Nejtěžší část investování „nedělat nic“

Když se mluví o investování do ETF, většina lidí řeší výběr správného ETF, čas nákupu nebo ekonomické zprávy. Jenže skutečná výzva leží jinde.
Nejtěžší část investování není vybrat fond ani spočítat výnosy. Nejtěžší část je dokázat vydržet a nedělat nic, když trh kolísá a vaše emoce pracují proti vám. Psychologie je jedním z hlavních důvodů, proč většina investorů dosahuje horších výsledků než samotné ETF. Trh většinou dlouhodobě roste, ale lidé se často chovají způsobem, který jejich výnosy ničí. Níže si vysvětlíme, proč tomu tak je, jak se vyhnout nejčastějším chybám a proč má dlouhodobé držení tak obrovskou sílu.

Pokud s investováním teprve začínáte, doporučujeme si nejdříve projít, co je pasivní investování a proč je založené hlavně na dlouhodobé trpělivosti, ne na častém rozhodování.

Proč dlouhodobé držení ETF funguje

Široká ETF, jako například MSCI ACWI, FTSE All-World nebo S&P 500, kopírují stovky až tisíce firem. Ty v čase rostou díky inovacím, ziskům a ekonomickému pokroku.
Historické statistiky ukazují, že: pravidelné investování, dlouhodobý horizont (10 až 20 let), a vytrvalost během poklesů, vedou téměř vždy ke kladným výsledkům. Trh ale nikdy neroste rovně. Ke každému růstu patří i poklesy a korekce. Právě v nich investoři nejčastěji chybují.

Jak si investoři kazí výsledky svým vlastním chováním

Emoce a zažité zvyky často způsobují, že investoři dělají stejné chyby stále dokola. Když trhy rostou, mají pocit, že „musí být u toho“, a investují pozdě. Když trhy klesají, přichází strach a chuť všechno prodat. Místo klidného a dlouhodobého přístupu tak reagují impulzivně a podle nálady. Dalším problémem jsou špatné návyky. Investoři často sledují krátkodobé pohyby trhu, čtou příliš mnoho zpráv nebo neustále mění strategii. To vede k tomu, že investují chaoticky, zbytečně obchodují a snižují si vlastní výnosy, i když by jednoduchý a trpělivý přístup fungoval lépe.

FOMO – strach z toho, že vám něco uteče

Když trhy rychle rostou, mnoho investorů má pocit, že musí okamžitě investovat. Bojí se, že přijdou o zisky, které už ostatní realizovali. Místo racionálního rozhodování tak nakupují pod tlakem emocí. Často se stává, že investor nakoupí až ve chvíli, kdy už jsou ceny vysoko. Růst se probírá v médiích, všichni o něm mluví a vypadá to jako jistá příležitost. Jenže právě v této fázi bývá riziko největší. Jakmile se trh uklidní nebo přijde korekce, nově příchozí investoři zažívají zklamání.

FOMO vede k tomu, že investování přestává být plánem a mění se v honění trhu, to je přesný opak pasivního a dlouhodobého přístupu, který stojí na pravidelnosti, trpělivosti a rozumném rozložení nákupů.

Právě pravidelné investování (DCA) pomáhá omezit vliv emocí, protože investujete podle plánu, a ne podle aktuální nálady trhu.

Panika během poklesů

Když trhy klesnou o deset nebo dvacet procent, v médiích začnou mluvit o krizi, kolapsu a nejisté budoucnosti. Negativní zprávy jsou všude a investor má pocit, že se děje něco špatného a strach postupně přebírá kontrolu nad rozumem. Právě v těchto chvílích mnoho lidí prodává své investice, ne proto, že by se změnily dlouhodobé základy, ale proto, že chtějí zastavit nepříjemné emoce. Často prodají ve chvíli, kdy jsou ceny nejníže, tedy přesně opačně, než by si přáli v klidném období.

Pocit „raději teď přestanu, všechno padá“

Během poklesů má mnoho investorů tendenci úplně přestat investovat. Říkají si, že počkají, až se situace uklidní a trhy se vrátí do normálu. Tento přístup na první pohled dává smysl, protože nikdo nechce nakupovat, když ceny dál klesají. Problém je v tom, že uklidnění obvykle přichází až zpětně. Trhy začnou růst dřív, než si toho většina lidí všimne. Ti, kteří čekali na ideální moment, často zjistí, že nejlepší nákupy už jsou pryč a oni naskakují už do rozjetého vlaku.

Neustálé měnění strategie

Další častou chybou je neustálé přeskakování mezi strategiemi. Jednou investor vsadí na S&P 500, pak ho zaujmou dividendy, potom technologická ETF a nakonec se vrací zpět. Každá nová strategie vypadá v danou chvíli jako ta správná. Takový přístup ale vede spíš ke zmatku než k lepším výsledkům. Investor nemá čas zjistit, jak jeho strategie funguje v dlouhém období, a reaguje hlavně na aktuální trendy. Místo jednoduchosti a klidu vzniká chaos, nejistota a zbytečný stres.

Co dělat, když mám nutkání všechno prodat

Tento pocit zažije každý investor. Portfolio je hluboko v minusu a člověk má dojem, že pokud teď neprodá, tak přijde o všechno.
Právě tady platí důležitá věta:

Když mám největší nutkání prodat, je to často nejlepší doba nakupovat.

Pokud vaše emoce křičí, že je všechno špatně, znamená to, že trh pravděpodobně už výrazně klesl. Historicky to byly momenty, kdy se vyplatilo přikupovat, ne utíkat.

Nejde o bezhlavé riskování.
Jde o to chápat, že u širokých ETF jsou poklesy normální a dlouhodobý investor je využívá ve svůj prospěch.

S&P 500 přežil války, krize i pandemie

Vývoj indexu S&P 500 ukazuje, jak silné může dlouhodobé investování být. Za více než 90 let prošel trh mnoha velmi těžkými obdobími:

Velká hospodářská krize ve 30. letech
Druhá světová válka
Korejská a vietnamská válka
Ropné šoky a inflace v 70. letech
Pád technologické bubliny v roce 2000
Finanční krize v roce 2008
Pandemie Covid-19
Geopolitické krize a války posledních let

Navzdory tomu všemu se trh vždy zotavil a dosáhl nových maxim.
To je důvod, proč dlouhodobé držení ETF funguje. Firmy inovují, ekonomika roste a svět se posouvá dopředu.

Neexistují žádné záruky. Příkladem je Japonsko

Je ale fér říct, že ne každý trh se vždy zotaví rychle.
Typický příklad je Japonsko.

Na konci 80. let tam splaskla obrovská akciová bublina. Index Nikkei 225 dosáhl svého vrcholu v roce 1990.
A trvalo více než třicet let, než znovu překonal hranici 30 000 bodů. Japonská ekonomika čelila:

• deflaci
• stagnaci,
• stárnutí populace,
• slabému růstu firemních zisků

K obnovení růstu přispělo až oživení ekonomiky po pandemii, velmi uvolněná měnová politika a očekávání solidních firemních výsledků. Tento příklad ukazuje, že:

jednotlivé trhy mohou stagnovat desítky let, není dobré spoléhat jen na jednu zemi, globální ETF tento problém výrazně snižují.

Na webu netvrdíme, že určitě vyděláte.
Ukazujeme jen to, že globální diversifikace a dlouhodobé držení historicky fungují lépe než časování trhu.

Jak si vytvořit plán, který vás ochrání před emocemi

Jednoduchý a realistický investiční plán je jedním z nejlepších způsobů, jak se chránit před vlastními emocemi. Když trhy rostou nebo naopak klesají, emoce mají tendenci přebírat kontrolu. Právě tehdy je důležité mít jasný plán, ke kterému se můžete vrátit a který vás udrží na správné cestě. Takový plán nemusí být složitý. Naopak, čím je jednodušší, tím lépe se investor zvládne držet.

V praxi si tak vystačíte s několika jednoduchými pravidly: mít jedno až tři široce diverzifikovaná ETF, posílat do nich pravidelně částku, kterou zvládnete každý měsíc bez stresu, a investovat s dlouhodobým horizontem v řádu desítek let. Když pak přijde pokles trhu, máte jasný plán, kterého se můžete držet místo toho, abyste reagovali na emoce které vás budou pokoušet.

Pokud si nejste jistí výběrem, může vám pomoci náš článek o nejpopulárnějších ETF pro dlouhodobé pasivní investování.

Jak často kontrolovat portfolio?

Začátečníci mají tendenci sledovat své investice každý den, což často vede ke zbytečnému stresu. Krátkodobé denní výkyvy jsou ale normální součástí trhu a nemají pro dlouhodobého investora velký význam. Většině pasivních investorů stačí kontrolovat investice třeba jednou za měsíc při pravidelném investování, jednou za čtvrtletí, nebo klidně jen jednou ročně při čistě pasivním přístupu. Platí jednoduché pravidlo: čím méně investice kontrolujete, tím menší je riziko emotivních chyb.

Shrnutí: Největším nepřítelem investora jsou emoce

ETF jsou jednoduchý nástroj pro dlouhodobé investování.
To nejtěžší ale není výběr fondu ani výpočet výnosů.
Nejtěžší je vydržet, nenechat se ovládnout emocemi a nepanikařit.

Historie ukazuje, že trhy rostou, ale cesta není rovná. Kdo dokáže „nedělat nic“ v době paniky, ten má často nejlepší výsledky.